Stát nás ochrání. Dokud nás nezačne ohrožovat.
Když se v roce 2016 stal vítězem amerických prezidentských voleb Donald Trump, spousta Američanů i lidí po celém světě se uklidňovala odolností amerického systému a stabilitou jeho institucí. Do čela světové velmoci se možná dostal narcistní psychopat — demokracie však nestojí na osobnostech, nýbrž na pevném systému brzd a protivah, nezávislých úřadů a institucí s dlouhou a váženou tradicí, tradovalo se mezi západními novináři a komentátory. Jako jedna z mála kritizovala tento přístup Masha Gessen. Léta strávená v Rusku i psaním o vládě Vladimira P****a jí napovídala, že přerod demokracie v autokracii může být snazší a rychlejší, než by se mohlo zdát. Z jejího eseje „Autocracy: Rules for Survival“ (Autokracie: pravidla přežití) se proto krátce po Trumpově vítězství stal jeden z nejsdílenějších a nejcitovanějších článků. Kniha Přežít autokracii však není pouhým knižním rozpracováním původního eseje či další položkou v dlouhém výčtu Trumpových skandálů a překračování demokratických mantinelů. Gessen zasazuje zkušenosti s vládou a kroky Donalda Trumpa z posledních čtyř let do širšího politického rámce a srovnává je s podobným vývojem v Rusku či Maďarsku. Demokracie je křehčí, než se může zdát.
–––
Když Gessen mluví o autokracii, tak raději poslouchejte.
— The New York Times
Když se v roce 2016 zjevil Trump […], mnozí z nás uklidňovali sami sebe i ostatní, že americké instituce jsou pevnější než kterýkoli kandidát, ba dokonce prezident. Avšak po volbách toto ujišťování vyznívalo naprázdno. Varovala jsem čtenáře: „Instituce vás neochrání.“ Vycházela jsem ze zkušeností při psaní reportáží o Rusku, Maďarsku a Izraeli — tří zemí, které se od Spojených států sice velmi liší, a zároveň je každá jiná. Nicméně jejich instituce se zhroutily nápadně podobným způsobem. Nemohla jsem tušit, jestli obdobně selžou rovněž ty americké, ale věděla jsem dost na to, abych mohla prohlásit, že absolutní víra v instituce není na místě.
— Ukázka z knihy
Masha Gessen (nar. 1967) je americká novinářka, politická aktivistka a spisovatelka ruského původu. Identifikuje se jako genderově nebinární. Zasazuje se za práva LGBTQ+ lidí v Rusku i v USA. Je kmenovou redaktorkou časopisu The New Yorker, její články a analýzy se objevují i v dalších médiích jako The Washington Post, The New York Times, Vanity Fair, Los Angeles Times nebo The New York Review of Books. Napsala, do angličtiny přeložila či redigovala řadu knih popisujících minulost i současnost Ruska, vzestup Vladimira P****a či fungování tajných služeb. Krátce působila jako vedoucí ruské mutace rádia Svobodná Evropa. Česky jí vyšla kniha Muž bez tváře (2016) o politické kariéře Vladimira P****a. Žije v New Yorku.
